Choroby rajčat: jak je poznat a co s nimi

Aktualizováno 13. 8. 2026

Rajčata jsou nejpěstovanější zelenina na českých zahradách a zároveň ta, u které se nejčastěji hospodaří s nadějí. Rostliny vypadají do poloviny léta skvěle, pak přijde vlhký týden a během několika dní zčernají listy i plody.

Text níž popisuje, jak od sebe odlišit houbové choroby a poruchy z pěstování, co se dá zachránit a co ne, a hlavně čemu se dá předejít úpravou zálivky a stanoviště.

Nemoc, nebo chyba v péči

Než začne hledání postřiku, vyplatí se určit, jestli jde vůbec o chorobu.

Houbové a bakteriální choroby se šíří, mají typický obraz skvrn a přenášejí se ze sousedních rostlin. Fyziologické poruchy vznikají z pěstování, nešíří se a spraví se změnou zálivky nebo výživy. Právě ty tvoří velkou část toho, co se doma označí za nemoc.

Rozdíl se pozná podle postupu.

Když se potíž objevuje na plodech na stejném místě, na stejné výšce a napříč rostlinami rovnoměrně, jde spíš o poruchu. Když se skvrny šíří od spodních listů vzhůru a přeskakují mezi rostlinami, jde o chorobu.

Nejčastější potíže a jak vypadají

Projev	O co jde	Co s tím
Tmavé mastné skvrny na listech i plodech, rychlý průběh	plíseň bramborová	odstranit napadené, chránit před deštěm
Drobné hnědé skvrny se světlým středem na spodních listech	septoriová skvrnitost	odstranit spodní listy, mulčovat
Hnědé skvrny s kroužky jako terč	alternariová skvrnitost	prořezat, zlepšit proudění vzduchu
Bílý moučnatý povlak na listech	padlí	vzdušné stanoviště, odstranit napadené listy
Ploché tmavé dno plodu	porucha z nedostatku vápníku	vyrovnat zálivku
Praskající plody	nárazová zálivka po suchu	zalévat pravidelně
Stočené listy do trubičky	reakce na horko a vylamování	obvykle neškodí

Tabulka je orientační. U houbových chorob se často kombinuje víc původců naráz a přesné určení není pro domácí pěstování zásadní, protože opatření se do velké míry překrývají.

Plíseň bramborová: nejobávanější a nejrychlejší

Je to potíž, kvůli které v deštivých letech na zahradách nezbude jediné rajče.

Vzniká za vlhkého a spíš chladnějšího počasí, kdy listy zůstávají dlouho mokré. Rozšíří se během několika dní, plody hnědnou a tvrdnou a rostlina odejde celá. Přenáší se i z bramborové natě, takže brambory hned vedle rajčat nejsou dobrý nápad.

Zásadní je prevence, ne léčba.

Napadenou rostlinu už nic nezachrání, a proto se opatření dělají dopředu: zastřešit, zalévat ke kořenům, neshlukovat rostliny těsně vedle sebe a odstraňovat spodní listy do výšky zhruba třiceti centimetrů, aby se voda ze země nedostávala na listy.

Zálivka rozhoduje o většině potíží

Rajčata nemají rády vodu na listech ani střídání sucha a přemokření.

• Zalévat ke kořenům. Nikdy shora přes listy, ideálně ráno.
• Raději vydatně a méně často. Voda má dojít hlouběji ke kořenům.
• Držet pravidelnost. Nárazová zálivka po suchu trhá slupky plodů.
• Mulčovat. Vrstva slámy nebo trávy udrží vlhkost a brání odstřikování půdy.
• Nezalévat večer. Listy pak zůstanou přes noc vlhké.

Právě nepravidelná zálivka stojí za černým dnem plodů. Vápník v půdě obvykle je, ale rostlina si ho nedokáže vzít, když je půda střídavě vyschlá a přemokřená. Hnojivo s vápníkem proto samo o sobě nepomůže.

Stanoviště a vzduch

Choroby potřebují vlhko a klid. Obojí se dá vzít.

Rostliny se sázejí s odstupem, aby mezi nimi proudil vzduch, a vyvazují se, aby se listy nedotýkaly země. Ve skleníku se větrá, protože zavřený vlhký skleník je pro plísně ideální. Odstranění spodních listů a vylamování zálistků prosvětlí keř a zrychlí schnutí po dešti.

Střídání stanoviště se přehlíží.

Původci chorob přezimují v půdě a v posklizňových zbytcích, takže rajčata na stejném místě rok co rok jsou pozvánka k potížím. Ideální je vrátit se na stejné místo po několika letech a mezitím tam pěstovat něco jiného, třeba luštěniny, které navíc půdě prospějí.

Postřiky: co má smysl

V domácích podmínkách jde spíš o zpomalení než o vyléčení.

Měďnaté přípravky se používají preventivně, tedy před tím, než se choroba objeví, a po dešti se aplikace opakuje. Vždycky se čte návod včetně ochranné lhůty, tedy doby, která musí uplynout mezi postřikem a sklizní.

Domácí prostředky mají své hranice.

Odvar z přesličky nebo mléčný postřik se traduje jako prevence padlí a nic nezkazí, ale na rozjetou plíseň bramborovou nestačí. Slibovat od nich záchranu napadené rostliny je klamání sebe sama.

Sklizeň a co s napadenými plody

Ne všechno, co vypadá poškozeně, patří do koše.

Plody s prasklou slupkou nebo s černým dnem se dají po odkrojení postiženého místa normálně zpracovat, jen nevydrží skladovat. Naopak plody napadené plísní se nejedí ani po odkrojení a nepatří ani na kompost, protože se z něj původce vrátí zpátky na zahradu.

Zelené plody na konci sezony dozrají doma.

Stačí je uložit na suché místo, ideálně k jablku, které uvolňuje etylen a dozrávání urychlí. Co s větší úrodou, aby nezůstala nevyužitá, řeší stejná logika jako u další sezónní zeleniny popsaná v textu o kuchyňských bylinkách, tedy zpracovat hned, nebo usušit a zamrazit.

Sedm opatření, která rajčatům pomůžou nejvíc

1. Zalévat ke kořenům a ráno. Suché listy jsou půlka úspěchu.
2. Mulčovat. Udrží vlhkost a zabrání odstřikování půdy na listy.
3. Odstranit spodní listy. Do výšky zhruba třiceti centimetrů.
4. Zajistit odstup a vyvázání. Aby vzduch procházel mezi rostlinami.
5. Zastřešit. Nejúčinnější ochrana proti plísni bramborové.
6. Střídat stanoviště. Původci přezimují v půdě.
7. Napadené rostliny odstranit. Ne na kompost, ale pryč ze zahrady.

Kdo dodrží první čtyři body, obvykle se k postřikům vůbec nedostane. To je zároveň nejlevnější varianta pěstování, jaká existuje.

Časté dotazy k chorobám rajčat

Proč mají rajčata černé dno?

Je to porucha z nedostupnosti vápníku při nepravidelné zálivce, ne choroba. Pomůže vyrovnaná zálivka a mulč.

Co dělat při plísni bramborové?

Napadené rostliny odstranit a zlikvidovat mimo kompost. Léčba neexistuje, pomáhá jen prevence a zastřešení.

Proč rajčata praskají?

Po suchu přijde vydatná zálivka nebo déšť a slupka nestačí růstu. Řešením je pravidelné zalévání.

Můžu jíst plody z napadené rostliny?

Popraskané a s černým dnem po odkrojení ano. Plody s plísní ne.

Proč se listy stáčejí do trubičky?

Nejčastěji reakce na horko, silné vylamování zálistků nebo nadbytek dusíku. Obvykle to úrodu neohrozí.

Jak často zalévat rajčata?

Raději vydatně a méně často, vždy ke kořenům a ráno. Večerní zálivka nechává listy přes noc mokré.

Pomáhá postřik ze zahradnictví?

Měďnaté přípravky fungují preventivně, ne jako léčba. Vždy je nutné dodržet ochrannou lhůtu do sklizně.

Můžu sázet rajčata každý rok na stejné místo?

Není to vhodné. Původci chorob přezimují v půdě, proto se stanoviště střídá.

Text má informativní povahu a nenahrazuje vyšetření ani konzultaci s lékařem nebo lékárníkem. Při potížích, které se opakují nebo zhoršují, vyhledejte odbornou pomoc.