Termoprádlo je jediná vrstva, která leží přímo na kůži, a přesto se vybírá nejméně pečlivě ze všech. Přitom rozhoduje o tom, jestli bude člověk celý den příjemně suchý, nebo jestli po prvním zapocení začne mrznout, i když má nad sebou drahý kabát.
Text níž popisuje, co má termoprádlo dělat, jak se liší vlna a syntetika, jak vybrat gramáž a velikost, kdy ho nosit a kdy naopak vůbec ne, a jak ho prát, aby vydrželo víc než jednu zimu.
K čemu termoprádlo slouží
Hlavní úkol první vrstvy není hřát, ale odvádět pot od kůže.
Mokrá kůže chladne mnohonásobně rychleji než suchá, což je důvod, proč lidé v bavlněném tričku pod bundou mrznou i v mírném mrazu. Termoprádlo vlhkost odvádí dál od těla, kde se může odpařit, a kůže tak zůstává suchá.
Teplo přichází až jako druhý efekt. Když se vrstva nezvlhčí, izoluje, a spolu s další vrstvou vytvoří vzduchový polštář, který tělo udrží ohřáté. Právě proto nemá smysl mít drahé termoprádlo a přes něj bavlněnou mikinu.
| Materiál | Silná stránka | Slabina |
|---|---|---|
| Merino vlna | hřeje i vlhká, nezapáchá | vyšší cena, menší odolnost |
| Syntetika | rychle schne, odolná | rychleji začne zapáchat |
| Směs vlny a syntetiky | kompromis obojího | vlastnosti podle poměru |
| Hedvábí | velmi tenké, příjemné | málo odolné, slabší odvod potu |
| Bavlna | levná, příjemná v teple | nasákne a chladí, na zimu nevhodná |
Volba je v praxi jednoduchá: na celodenní nošení a na aktivity s pauzami merino, na intenzivní pohyb s velkým pocením syntetika. Bavlna do zimní první vrstvy nepatří vůbec.
Gramáž a kdy jakou
Termoprádlo se liší hmotností pleteniny a rozdíly jsou znát.
Lehké prádlo je určené na intenzivní pohyb a na mírné teploty, kdy tělo vyrábí hodně tepla samo. Střední gramáž je nejuniverzálnější a hodí se na běžnou zimu ve městě i na lyžování. Silné prádlo dává smysl při dlouhém stání v mrazu, tedy na vleku, na rybách nebo při čekání na zastávce.
Nejčastější chyba je koupit nejsilnější variantu s představou, že bude nejlepší. Při pohybu se v ní člověk zapotí a výhoda se ztratí; univerzálnější je střední gramáž a přidání vrstvy navrch.
Velikost a střih
Termoprádlo musí přiléhat, jinak nefunguje.
- Těsné, ne škrtící. Kontakt s kůží odvádí vlhkost.
- Ploché švy. Klasické švy odírají při celodenním nošení.
- Delší záda. Aby se při ohnutí nevyhrnovala.
- Vyšší límec. Chrání krk, dá se schovat pod svetr.
- Dlouhé nohavice. Zakrývají kotník i v podřepu.
Volné termoprádlo funguje jako běžné triko, tedy skoro vůbec. Naopak příliš těsné omezuje prokrvení, což paradoxně vede k pocitu chladu v končetinách.
Vlna, nebo syntetika
Spor mezi obojím má jasnou odpověď: záleží na situaci.
Merino se hodí tam, kde se střídá pohyb a klid a kde se prádlo nosí několik dní po sobě, tedy na hory a na cesty. Vlákno zvládne vlhkost bez toho, aby zcela ztratilo izolační schopnost, a nepříjemný zápach vzniká pomaleji.
Syntetika vyhrává tam, kde jde o maximální rychlost odvodu a schnutí, tedy při běhu a intenzivním tréninku, a tam, kde se prádlo často pere a hodně opotřebovává. Vydrží víc praní a je odolnější proti protržení.
Do města i na hory
Termoprádlo není jen sportovní výbava.
Ve městě má smysl v dnech, kdy člověk stráví hodně času venku, tedy při delší cestě do práce, na trzích nebo na výletě. Tenké merino triko pod košilí nebo svetrem nikdo nepozná a rozdíl je citelný hlavně u lidí, kterým je pořád zima.
Nevýhodou je opačný extrém: kdo si vezme termoprádlo a stráví celý den v přetopené kanceláři, bude se potit. Řešení je vrstvení, tedy možnost odložit vrchní vrstvu, a volba lehčí gramáže na dny s převahou vnitřního pobytu.
Vrstvení kolem termoprádla
První vrstva sama o sobě nestačí, funguje jen jako součást systému.
Nad ni patří izolační vrstva, tedy svetr, fleece nebo lehká péřovka, a přes ni vrstva chránící před větrem a vodou. Klíčové je, aby žádná z vrstev nebyla bavlněná, protože bavlna vlhkost zadrží a systém se zastaví na půl cesty.
Materiály izolační vrstvy a jejich vlastnosti rozebírá text o praní vlny, kašmíru a hedvábí, protože právě u nich se rozhoduje, jak dlouho vrstva vydrží. Pro doplňky nad vrstvami se hodí i text o výběru rukavic, protože ruce prochladnou dřív než trup.
Zápach a jak s ním pracovat
Nejčastější stížnost na syntetické termoprádlo je zápach po jednom nošení.
Vzniká činností bakterií na povrchu vlákna a syntetika jim vyhovuje víc než vlna. Řešení je prát prádlo po každém intenzivním nošení, sušit ho rozprostřené, ne zmuchlané, a nepoužívat aviváž, která povrch vlákna zanáší.
U merina je situace lepší a prádlo se dá nosit několik dní. I tak platí, že se má mezi nošeními důkladně vyvětrat, ideálně přes noc na ramínku v suché místnosti, ne v zavřeném batohu.
Praní a životnost
Termoprádlo se ničí praním rychleji než nošením.
Vlněné kusy patří na program pro vlnu, do vlažné vody a bez aviváže. Syntetické se perou na nižší teplotu, opět bez aviváže a bez měkčidel, která ucpou póry vlákna a zhorší odvod vlhkosti. Sušička je pro obojí nevhodná; vlna se srazí a syntetika ztratí elasticitu.
Životnost se prodlouží tím, že se prádlo obrací naruby, pere v pracím sáčku a nesuší na radiátoru. Při běžném používání vydrží několik sezon, u merina závisí hodně na tom, jak často se nosí pod batohem, protože tření na ramenou je hlavní příčina prodření.
Osm rad k termoprádlu
- Žádná bavlna. Nasákne a začne chladit.
- Přiléhavý střih. Volné prádlo nefunguje.
- Střední gramáž jako základ. Nejuniverzálnější volba.
- Merino na dlouhé nošení. Syntetika na intenzivní pohyb.
- Ploché švy. Klasické odírají po pár hodinách.
- Bez aviváže. Ucpe vlákno a zhorší odvod potu.
- Nesušit na radiátoru. Ani v sušičce.
- Větrat mezi nošeními. Ne v zavřeném batohu.
První dva body rozhodují o funkci. Zbytek prodlužuje životnost a zvyšuje pohodlí.
Kdy termoprádlo nemá smysl
Existují situace, kdy je zbytečné nebo přímo nepříjemné.
Do přetopeného interiéru se nehodí, protože se v něm člověk zapotí a po vyjití ven prochladne. Nehodí se ani pod nepropustnou vrstvu, která vlhkost nepustí dál; tam se odvod zastaví a systém přestane fungovat bez ohledu na kvalitu prádla.
A konečně nedává smysl u krátkých přesunů z domu do auta a z auta do obchodu. Tam stačí kabát a šála; termoprádlo je řešení pro čas strávený venku, ne pro pár minut.
Jak poznat kvalitu
Rozdíl mezi dobrým a špatným kusem je hmatatelný.
Dobré prádlo má hladký vnitřní povrch bez drsných švů, pružný lem, který nekroutí, a rovnoměrný úplet bez tenkých míst. U merina se dívejte na jemnost vlákna; čím jemnější, tím méně kouše, což je pro první vrstvu podstatné.
Naopak varovné je velmi nízká cena u kusu deklarovaného jako merino, protože podíl vlny bývá minimální, a nepříjemný chemický pach u syntetiky, který po praní obvykle nezmizí úplně. Vyplatí se raději jeden dobrý kus než tři nefunkční, což platí i pro zbytek zimního šatníku, jak připomíná text o kapslovém šatníku.
Termoprádlo pro děti
Děti prochladnou rychleji než dospělí a zároveň se rychleji zapotí.
Právě proto je u nich první vrstva ještě důležitější než u dospělých. Vhodné je merino nebo směs s vlnou, protože děti se při hře zapotí a pak dlouho stojí, tedy přesně v situaci, kdy bavlna nejvíc škodí. Střih má být přiléhavý, s delšími zády a bez tlačících švů.
Praktický detail jsou dvě soupravy v rotaci, aby byla vždy jedna suchá, a kontrola po návratu domů: zapocené prádlo se svléká hned, ne po hodině v teple. Velikost se nekupuje s velkou rezervou, protože volné termoprádlo svou funkci neplní.
Časté dotazy k termoprádlu
K čemu je termoprádlo?
Odvádí pot od kůže, aby zůstala suchá. Teplo je až druhý efekt, který vzniká ve spolupráci s dalšími vrstvami.
Merino, nebo syntetika?
Merino na celodenní nošení a na cesty, syntetika na intenzivní pohyb, kde jde o rychlé schnutí.
Může být termoprádlo z bavlny?
Nemělo by. Bavlna vlhkost zadrží a mokrá kůže chladne mnohem rychleji než suchá.
Jak těsné má být?
Přiléhavé, ale ne škrtící. Bez kontaktu s kůží nemůže vlhkost odvádět.
Jakou gramáž vybrat?
Střední jako univerzální základ. Silnou jen na dlouhé stání v mrazu, lehkou na intenzivní pohyb.
Proč syntetické prádlo zapáchá?
Bakteriím se na syntetickém vlákně daří lépe než na vlně. Pomáhá praní bez aviváže a důkladné sušení.
Můžu termoprádlo sušit v sušičce?
Není to vhodné. Vlna se srazí a syntetika ztratí elasticitu, čímž přestane přiléhat.
Hodí se termoprádlo do města?
Ano, ve dnech s dlouhým pobytem venku. Do přetopeného interiéru se nehodí, protože se v něm zapotíte.

Hana Sportová, šéfredaktorka
Hana Sportová vede redakci magazínu MagLife.cz, sestavuje obsahový plán a odpovídá za výslednou podobu textů. Píše hlavně o zdraví, kráse, jídle a každodenní pohodě a je autorkou většiny článků na webu.

