Krušné hory: nejpřehlíženější české pohoří

Aktualizováno 18. 8. 2026

Krušné hory jsou nejméně doceněné české pohoří. Mají táhlé hřebeny, nejvýše položené město u nás, spolehlivější sníh než většina Čech a hornickou historii, která je zapsaná na seznamu světového dědictví. Přesto sem jezdí zlomek toho, co do Krkonoš.

Text níž popisuje, jak jsou Krušné hory stavěné, co nabízí Klínovec a Boží Dar, proč je zdejší hornická krajina výjimečná, kde hledat rašeliniště, jaká je tu zima a proč se sem vyplatí jet právě proto, že o nich nikdo nemluví.

Hory s jednou strmou a jednou mírnou stranou

Krušné hory tvoří dlouhý hřeben, který na české straně prudce spadá do Podkrušnohoří a na německé se svažuje pozvolna. Tenhle nesoulad určuje všechno ostatní.

Z české strany se tedy prudce vyjíždí a nahoře se ocitnete na náhorní plošině s rašeliništi a loukami. Nahoře se pak chodí po rovině, což je proti jiným českým horám příjemná změna.

Klínovec

Nejvyšší hora Krušných hor s rozhlednou a lyžařským areálem. Vede na ni silnice i lanovka a výstup pěšky je nenáročný.

Z vrcholu je za dobré viditelnosti výhled do Čech i do Saska. Na německé straně naproti stojí Fichtelberg a obě hory tvoří dvojici, mezi kterou se dá přecházet.

Boží Dar

Nejvýše položené město v Česku, které slouží jako hlavní východisko na hřeben. Je odsud blízko na Klínovec i k okolním rašeliništím.

V zimě je to jedno z nejspolehlivějších míst na sníh v Čechách. V létě odtud vedou trasy po plošině, které jsou nenáročné a přitom nudné rozhodně nejsou.

Božídarské rašeliniště

Naučná stezka po povalových chodnících vede rašeliništěm s porostem, který jinde v Česku prakticky není. Trasa je krátká, rovinatá a přístupná i s dětmi.

Podobný typ krajiny nabízí i Rejvíz v Jeseníkách, jak popisuje text o tom, co se dá vidět v Jeseníkách. Krušnohorská rašeliniště jsou ale rozlehlejší a méně navštěvovaná.

Hornická krajina

Těžba stříbra, cínu a později uranu tvarovala celou oblast po staletí. Zbyly po ní štoly, haldy, vodní kanály a města, která vznikla kvůli dolům.

Hornická kulturní krajina Krušnohoří je společně se saskou částí zapsaná na seznamu světového dědictví. Část podzemí je zpřístupněná a prohlídky patří k nejzajímavějším v oblasti.

Jáchymov

Město, kde se těžilo stříbro a později radioaktivní ruda a kde vznikly první radonové lázně na světě. Historie je tu přítomná na každém kroku, i ta velmi temná.

Kombinace lázní, hornictví a hor je zdejší specialitou. Zároveň je Jáchymov dobrým východiskem, protože leží pod Klínovcem.

Zima v Krušných horách

Náhorní plošina drží sníh dlouho a spolehlivěji než většina českých hor. Běžkařské stopy jsou rozsáhlé a vedou po rovinatém terénu, takže jsou vhodné i pro méně zdatné.

Sjezdové areály jsou soustředěné hlavně kolem Klínovce a Bouřňáku. Nejsou velké, ale bývají méně přeplněné než krkonošské, jak naznačuje i text o tom, jak je to s návalem v Krkonoších.

Léto a podzim

V létě je nahoře příjemně a bez davů. Louky, rašeliniště a lesní cesty se dají projet i na kole, protože terén je rovinatý.

Podzim je tu obzvlášť dobrý. Rašeliniště se zbarví do rezava a viditelnost bývá lepší než v létě, takže výhledy do Podkrušnohoří stojí za to.

Přechod do Saska

Hranice vede po hřebeni a přechází se na mnoha místech. Na německé straně navazuje hustá síť značených cest a běžkařských stop.

Praktický důsledek je, že se dá kombinovat obojí v jednom dni. Počítat se má s tím, že se dostanete mimo dosah českých sítí.

Kam poprvé

Pro první návštěvu funguje Boží Dar jako základna, k tomu Klínovec a Božídarské rašeliniště. Přidat se dá prohlídka jáchymovského podzemí.

Je to jedna z mála oblastí, kde se dá kombinovat příroda, historie a lázně bez dlouhých přejezdů. Vzdálenosti jsou kratší než v Jeseníkách nebo na rozlehlé Šumavě.

Bez auta

Do Podkrušnohoří vede železnice a odtud na hřeben stoupají místní tratě, které samy o sobě stojí za svezení. Autobusy doplňují spojení mezi obcemi na plošině.

Spojení je řidší než ve větších střediscích, takže se plánuje s rezervou. Zato se dá projít trasa po plošině lineárně a vrátit se jinou dopravou.

Čemu se vyhnout

Podcenit vítr na plošině. Terén je otevřený a foukavý, takže je tu chladněji, než odpovídá nadmořské výšce, podobně jako na Šumavě.

Druhá chyba je čekat dramatické scenerie. Krušné hory jsou hory rozlehlé a klidné, ne strmé. Kdo přijede pro skály a propasti, bude zklamaný.

Srovnání částí Krušných hor

Místo	Čím je zajímavé	Komu sedne
Klínovec	nejvyšší vrchol a rozhledna	na hlavní cíl návštěvy
Boží Dar	nejvýše položené město u nás	jako základna na celý pobyt
Božídarské rašeliniště	povalová stezka rašeliništěm	rodinám a na klidný výlet
Jáchymov	hornictví a radonové lázně	kdo chce i historii
Hornické podzemí	zpřístupněné štoly	na deštivý den
Bouřňák a okolí	východní část a sjezdovky	na zimní pobyt

Co si vzít

• Větruodolnou vrstvu, plošina je otevřená.
• Vrstvu navíc do podzemí, ve štolách je chladno.
• Kolo, terén nahoře je rovinatý a příjemný.
• Mapu obou stran hranice, pokud plánujete přechod.
• Rezervu v jízdním řádu, spoje jezdí řidčeji.

Šest věcí, které o Krušných horách platí

1. Jedna strana strmá, druhá mírná. Nahoře se pak chodí po rovině.
2. Sníh drží dlouho. Spolehlivěji než ve většině Čech.
3. Hornická krajina je světové dědictví. Štoly i haldy patří k zážitku.
4. Boží Dar je nejvýše položené město u nás. A dobrá základna.
5. Není to pohoří skal. Kdo čeká dramatickou scenerii, bude zklamaný.
6. Chodí se sem málo. Což je hlavní důvod, proč sem jet.

Časté otázky

Kam v Krušných horách poprvé?

Boží Dar jako základna, k tomu Klínovec a Božídarské rašeliniště, případně prohlídka jáchymovského podzemí. Je to jedna z mála oblastí, kde se příroda, historie i lázně dají spojit bez dlouhých přejezdů.

Proč jsou Krušné hory na seznamu světového dědictví?

Kvůli hornické kulturní krajině, kterou po staletí tvarovala těžba stříbra, cínu a později uranu. Zápis je společný s navazující saskou částí a zahrnuje štoly, haldy, vodní kanály i hornická města.

Jaká je v Krušných horách zima?

Náhorní plošina drží sníh dlouho a spolehlivěji než většina českých hor. Běžkařské stopy jsou rozsáhlé a vedou rovinatým terénem, takže je zvládnou i méně zdatní. Sjezdovky jsou hlavně u Klínovce.

Co dělat v Krušných horách za deště?

Prohlídku zpřístupněného hornického podzemí nebo návštěvu Jáchymova. Ve štolách je chladno bez ohledu na počasí venku, takže se hodí vrstva navíc.

Jsou Krušné hory vhodné pro děti?

Ano, terén na plošině je rovinatý a nenáročný. Nejlépe fungují povalové stezky rašeliništěm, které jsou krátké a přístupné. Vysoké převýšení tu na rozdíl od jiných hor nehrozí.

Dá se přejít do Německa?

Ano, hranice vede po hřebeni a přechází se na mnoha místech. Na saské straně navazuje hustá síť značených cest i běžkařských stop, takže se dá kombinovat obojí v jednom dni.

Proč sem jezdí tak málo lidí?

Především kvůli pověsti Podkrušnohoří, která se přenáší i na hory samotné, přestože s nimi nesouvisí. Pro návštěvníka je to výhoda: prázdné trasy a nižší ceny než v známějších horách.