Krkonoše: kam jet a proč je hřeben jiný svět

Aktualizováno 31. 8. 2026

Krkonoše jsou nejnavštěvovanější české hory a zároveň nejpřísněji chráněné. Ta kombinace vysvětluje skoro všechno, co člověka na místě překvapí: proč se nesmí mimo cesty, proč je v sezoně problém zaparkovat a proč se počasí na hřebenech chová jinak než v údolí pod nimi.

Text níž popisuje, jak jsou Krkonoše uspořádané, čím se liší česká a polská strana, kam vyrazit poprvé, co obnáší výstup na Sněžku, jaké jsou alternativy pro ty, kdo se davům chtějí vyhnout, a na co si dát pozor v zimě.

Hřeben a údolí jsou dva různé světy

Krkonoše tvoří dlouhý hřeben s náhorními plošinami, pod kterým leží hluboká údolí s obcemi. Nahoře je bezlesí připomínající tundru, dole běžný horský les.

Rozdíl v počasí mezi obojím je zásadní. Na hřebenech fouká skoro pořád a je výrazně chladněji, takže oblečení se volí podle hřebene, ne podle údolí, kde se vyráží.

Sněžka

Nejvyšší hora Česka a hlavní cíl většiny návštěvníků. Dá se na ni vyjít z české i polské strany, případně vyjet lanovkou z Pece pod Sněžkou.

Vrchol je holý a odkrytý, takže tam bývá nepříjemně i za pěkného dne v údolí. Kdo jde pěšky, počítá s tím, že závěrečná část je strmá a kamenitá.

Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou

Dvě hlavní střediska, obě s lanovkami a hustou sítí tras. Špindlerův Mlýn je větší a živější, Pec o něco klidnější a blíž ke Sněžce.

Obě obce jsou v sezoně přeplněné a parkování je omezené a zpoplatněné. Kdo přijede pozdě dopoledne, obvykle stojí daleko od centra.

Harrachov a západní Krkonoše

Západní část je klidnější a levnější. Harrachov nabízí Mumlavský vodopád, skokanské můstky a přístup na hřeben přes Čertovu horu.

Pro první návštěvu Krkonoš je to dobrá volba pro každého, komu jde spíš o klid než o to vidět Sněžku. Podobný rozdíl mezi rušným a tichým místem popisuje i text o tom, kam vyrazit na Šumavě.

Prameny Labe a Labská bouda

Klasický cíl na hřebeni, dostupný ze Špindlerova Mlýna. Cesta vede přes náhorní plošinu s výhledy na obě strany hor.

Trasa je delší, ale bez technických obtíží. V zimě se po ní jezdí na běžkách a patří k nejkrásnějším stopám u nás, srovnatelným s tím, co nabízí šumavská náhorní plošina.

Sněžné jámy a polská strana

Sněžné jámy jsou ledovcové kary na polské straně hřebene, které patří k nejpůsobivějším místům celých Krkonoš. Přístup je po hřebenové cestě.

Přechod na polskou stranu je běžný a hřebenovka spojuje obě země. Vyplatí se počítat s tím, že se dostanete mimo dosah českých mobilních sítí.

Ochrana přírody určuje pravidla

Celé území je národní park a pohyb mimo značené cesty je zakázaný. Na hřebenech roste vzácná tundrová vegetace, která se sešlapem poškodí a obnovuje se desítky let.

Neplatí to jen v létě. V zimě jsou navíc některé úseky uzavřené kvůli lavinovému nebezpečí, které v Krkonoších skutečně existuje.

Lavinové nebezpečí

V českých horách se lavin nikdo nenadá, ale krkonošské jámy a strmé svahy jsou místa, kde k nim dochází pravidelně. Uzavírky tras se v zimě mění podle podmínek.

Pravidlo je jednoduché: v zimě se jde jen tam, kudy vede otevřená značená cesta, a stav se ověřuje před výjezdem. Zkratky přes svah nepatří ani do dobrého počasí.

Kam poprvé

Pro první návštěvu funguje kombinace jednoho hřebenového výletu a jednoho údolního cíle. Vidíte tím obě tváře hor, aniž byste strávili celý den výstupem.

Sněžka jako první cíl není nutnost. Výhled z ní bývá kvůli oblačnosti častěji zakrytý než z níže položených hřebenových míst.

Sezony

Léto a zima jsou hlavní sezony a v obou je plno. Září a začátek října bývají nejpříjemnější: teplo v údolí, jasno na hřebenech a výrazně méně lidí.

Duben a listopad jsou naopak nejhorší volba. Na hřebenech ještě nebo už leží sníh, ale lanovky a část zázemí nejezdí.

S dětmi

Nejlépe fungují údolní trasy k vodopádům, lanovky a naučné stezky. Hřebenové túry jsou pro malé děti dlouhé a nechráněné před větrem.

Kdo bere dítě nahoru, počítá s teplým oblečením navíc bez ohledu na to, jaké je počasí dole. Vejít se to musí do batohu, o který se vyplatí starat, jak popisuje text o tom, jak pečovat o batoh.

Doprava a parkování

Parkování ve střediscích je placené a v sezoně kapacitně na hraně. Fungující řešení je přijet brzy ráno nebo použít autobusy, které mezi obcemi jezdí.

Část tras se dá projít lineárně z jedné obce do druhé a vrátit se autobusem. To je pohodlnější než okruhy a umožní to vidět víc.

Čemu se vyhnout

Podcenění větru na hřebeni je nejčastější chyba. Druhá je plánování túry podle času naměřeného v mapě bez ohledu na terén a počasí.

Třetí je jet na Sněžku ve špatném počasí jen proto, že to bylo v plánu. Hory nikam neutečou a hřeben v mlze nenabídne nic než mlhu.

Srovnání částí Krkonoš

Oblast	Čím je zajímavá	Komu sedne
Pec pod Sněžkou	nejblíž ke Sněžce	kdo chce nejvyšší horu
Špindlerův Mlýn	největší zázemí a lanovky	na zimní pobyt
Harrachov	vodopád, můstky, klidnější	na první návštěvu
Janské Lázně	lanovka na Černou horu	rodinám s malými dětmi
Hřebenovka	tundra a výhledy na obě strany	zdatným turistům
Polská strana	Sněžné jámy a kary	na celodenní přechod

Co si vzít na hřeben

• Větruodolnou bundu i v létě.
• Čepici a rukavice mimo hlavní léto.
• Vodu, na hřebeni není kde doplnit.
• Boty přes kotník na kamenité úseky.
• Informaci o uzavírkách, v zimě vždy.

Na hřebeny i do rezervací se psem nesmíte všude. Kde platí jaká pravidla, popisuje text o tom, jak vypadá cestování po Česku se psem.

Šest věcí, které o Krkonoších platí

1. Hřeben a údolí jsou jiné počasí. Obléká se podle hřebene.
2. Mimo cesty se nesmí. Tundrová vegetace se obnovuje desítky let.
3. Laviny tu skutečně jsou. V zimě se jde jen po otevřených trasách.
4. Sněžka nemusí být první cíl. Výhled z ní bývá častěji zakrytý.
5. Parkování je omezené. Brzy ráno, nebo autobusem.
6. Září je nejpříjemnější. Teplo dole, jasno nahoře, méně lidí.

Časté otázky

Kam v Krkonoších poprvé?

Funguje kombinace jednoho hřebenového výletu a jednoho údolního cíle, protože uvidíte obě tváře hor bez toho, abyste strávili celý den výstupem. Sněžka jako první cíl nutná není.

Jak se dostat na Sněžku?

Pěšky z české i polské strany, nebo lanovkou z Pece pod Sněžkou. Vrchol je holý a odkrytý, takže tam bývá nepříjemně i za pěkného dne v údolí. Závěrečná část pěší trasy je strmá a kamenitá.

Můžu v Krkonoších chodit mimo značené cesty?

Ne, celé území je národní park a pohyb mimo značené cesty je zakázaný. Na hřebenech roste vzácná tundrová vegetace, která se sešlapem poškodí a obnovuje se desítky let.

Hrozí v Krkonoších laviny?

Ano, krkonošské jámy a strmé svahy jsou místa, kde k nim dochází pravidelně, a část tras je v zimě uzavřená. Jde se jen po otevřených značených cestách a stav se ověřuje před výjezdem.

Kdy do Krkonoš jet?

Nejpříjemnější bývá září a začátek října: teplo v údolí, jasno na hřebenech a výrazně méně lidí. Duben a listopad jsou nejhorší volba, protože nahoře leží sníh, ale zázemí nejede.

Jsou Krkonoše vhodné pro děti?

V údolích ano, fungují trasy k vodopádům, lanovky a naučné stezky. Hřebenové túry jsou pro malé děti dlouhé a nechráněné před větrem, takže se nahoru bere teplé oblečení navíc.

Kde zaparkovat?

Parkování ve střediscích je placené a v sezoně na hraně kapacity. Řešením je přijet brzy ráno nebo použít autobusy mezi obcemi, které navíc umožní projít trasu lineárně místo okruhu.