Jak začít jezdit na kole a co na sebe

Aktualizováno 13. 8. 2026

Vrátit se ke kolu po letech je jednodušší než začít běhat, protože klouby nedostávají nárazy a tempo si každý reguluje sám. Zkazit se to dá v podstatě dvěma způsoby: špatně nastaveným sedlem a snahou o výkon hned první týden.

Text níž popisuje, jak vybrat typ kola podle terénu, jak nastavit výšku sedla a posaz, co si vzít na sebe, jak si poskládat první měsíc a co je povinná výbava na silnici.

Jaké kolo na co

Typ kola se vybírá podle povrchu, po kterém se pojede nejčastěji, ne podle toho, kam se člověk chystá jednou za rok.

Typ	Kam se hodí	Za co se platí
Trekingové	město, cyklostezky, výlety	univerzálnost, těžší rám
Horské	lesní cesty a terén	na asfaltu je pomalé
Gravel	střídání asfaltu a šotoliny	méně pohodlný posaz
Silniční	dlouhé asfaltové trasy	nesnese výmoly a obrubníky
Městské	krátké přesuny po městě	na delší trasy je pomalé
Elektrokolo	kopce, delší dojíždění	hmotnost, cena, nabíjení

Pro začátek je nejbezpečnější volbou treking nebo městské kolo, protože obojí odpustí nerovnost i nezkušenost. Elektrokolo není podvod ani úlevná varianta; často je to jediný způsob, jak se člověk na kolo skutečně dostane a jak vydrží jezdit pravidelně.

Nastavení sedla rozhoduje o všem

Většina bolestí kolen a zad při jízdě má původ v sedle o pár centimetrů níž, než má být.

Základní pravidlo: v nejnižší poloze pedálu má být noha téměř natažená, s mírně pokrčeným kolenem, a pánev se přitom nesmí houpat ze strany na stranu. Příliš nízké sedlo přetěžuje kolena, příliš vysoké vede ke kolébání pánve a bolesti v sedací oblasti.

Druhý rozměr je posun sedla dopředu a dozadu, který určuje, jak koleno prochází nad osou pedálu. Třetí je výška a dosah řídítek: čím výš jsou řídítka, tím vzpřímenější posaz a tím menší zátěž na zápěstí a krk.

Kdo má po každé jízdě znecitlivělé ruce nebo bolavý krk, nemá špatné kolo, ale špatné nastavení. Za tuhle úpravu se v cykloservisu platí málo a je to nejlepší investice, kterou začátečník udělá.

Co si vzít na sebe

Speciální oblečení není podmínkou, ale dvě věci se vyplatí hned.

• Přilba. Musí sedět a být dotažená, jinak při pádu sjede.
• Kalhoty s vložkou. Řeší otlaky víc než jakékoli gelové sedlo.
• Rukavice. Tlumí vibrace a chrání dlaně při pádu.
• Větrovka. Sjezd po výjezdu prochladí i v létě.
• Brýle. Proti hmyzu, prachu a větru do očí.

Bavlněné tričko je na delší jízdu nejhorší volba, protože se nasákne potem a při sjezdu chladí. Stejný princip platí i u ponožek, jak popisuje text o tom, jak vybrat ponožky.

První měsíc

Začátek stojí na frekvenci, ne na kilometrech.

Rozumný start jsou dvě až tři vyjížďky týdně v délce, kterou zvládnete v pohodě a s možností povídat si. Trasa se volí rovinatá a známá, ideálně po cyklostezce, aby se pozornost mohla soustředit na jízdu a ne na auta.

Délku je lepší přidávat po malých krocích a jen na jedné vyjížďce v týdnu, zatímco ostatní zůstanou stejné. Kopce a rychlost přijdou na řadu až tehdy, když je základní vytrvalost jistá; princip je stejný jako u textu o tom, jak začít běhat, jen s menším rizikem přetížení.

Kadence, tedy počet otáček nohou za minutu, je věc, kterou začátečníci podceňují. Lehčí převod a rychlejší šlapání šetří kolena víc než těžký převod a pomalé tlačení do pedálů.

Povinná výbava a pravidla

Kolo na veřejné komunikaci je vozidlo a má povinné vybavení.

Patří k němu funkční brzdy, odrazky vpředu, vzadu, na pedálech a v paprscích a za snížené viditelnosti světlo bílé vpředu a červené vzadu. Přilba je povinná pro děti a mladistvé do stanoveného věku, pro dospělé je doporučená; v praxi ji nosí každý, kdo někdy viděl pád.

Alkohol na kole je stejná věc jako alkohol za volantem, tedy nulová tolerance. Pro jízdu s dítětem platí zvláštní pravidla podle typu sedačky nebo vozíku a vždy s přilbou.

Co si vzít s sebou

Malá sada v brašničce pod sedlem promění defekt z konce výletu na desetiminutovou pauzu.

Základ je náhradní duše, montpáky, minipumpa nebo bombička a multiklíč. K tomu voda, malá svačina na delší trasu, nabitý telefon a doklady. Kdo neumí duši vyměnit, naučí se to doma nasucho, ne až deset kilometrů od civilizace.

Před každou jízdou se vyplatí rychlá kontrola: tlak v pláštích, funkce obou brzd a jestli je rychloupínák kol dotažený. Zabere to půl minuty a řeší to většinu situací, které jinak končí telefonátem domů.

Bolesti, které začátek doprovázejí

Část potíží je normální adaptace, část je signál k úpravě.

Nepříjemný sed v prvních týdnech je běžný a odezní, jakmile si tělo zvykne; pomáhají kalhoty s vložkou a správně nastavená výška i sklon sedla. Bolest v kolenou naopak normální není a téměř vždy souvisí s nízkým sedlem nebo s příliš těžkým převodem.

Znecitlivělé ruce znamenají velký tlak na dlaně, takže se řeší výškou řídítek a rukavicemi. Bolest zad ukazuje na příliš dlouhý dosah k řídítkům nebo na slabý střed těla; posílit ho pomůže i pár cviků doma, jak popisuje text o cvičení doma bez pomůcek. Bolest, která přetrvává i po úpravě nastavení, patří odborníkovi.

Osm kroků pro začátek na kole

1. Vybrat kolo podle běžného povrchu. Ne podle jedné plánované cesty.
2. Nastavit sedlo. Skoro natažená noha dole, pánev se nehoupe.
3. Zkontrolovat brzdy a tlak. Před každou jízdou, půl minuty.
4. Přilba a kalhoty s vložkou. Dvě věci, které se vyplatí hned.
5. Jezdit častěji, ne déle. Dvě až tři kratší vyjížďky týdně.
6. Šlapat lehčí převod. Vyšší kadence šetří kolena.
7. Vozit sadu na defekt. A umět ji použít.
8. Řešit bolest nastavením. Kolena a ruce mluví o sedle a řídítkách.

První dva body rozhodnou o tom, jestli u jízdy někdo zůstane, nebo jestli kolo do měsíce skončí ve sklepě.

Kolo jako doprava, ne jen sport

Nejlepší způsob, jak jezdit pravidelně, je nahradit kolem cestu, kterou stejně musíte podniknout.

Dojíždění do práce nebo cesta pro nákup se počítá stejně jako vyjížďka a navíc se nemusí hledat čas navíc. K tomu stačí praktické vybavení: nosič s brašnou místo batohu, blatníky a solidní zámek. Pot řeší tempo, ne sprcha; pomalá jízda do práce a rychlejší návrat je osvědčený model.

Jako pohyb má kolo výhodu v tom, že se do denního objemu započítá bez pocitu tréninku. Kolik pohybu za den je rozumné, popisuje text o tom, kolik kroků denně opravdu potřebujete, a šetrnou alternativou pro dny bez kola je nordic walking.

Časté dotazy k jízdě na kole pro začátečníky

Jaké kolo je nejlepší pro začátečníka?

Trekingové nebo městské. Zvládnou asfalt i cyklostezku a odpustí nerovnosti.

Jak vysoko má být sedlo?

V nejnižší poloze pedálu má být noha téměř natažená s mírně pokrčeným kolenem a pánev se nesmí houpat.

Proč mě po jízdě bolí kolena?

Nejčastěji kvůli nízkému sedlu nebo příliš těžkému převodu. Pomáhá zvýšit sedlo a šlapat rychleji.

Jak často jezdit na začátku?

Dvě až tři kratší vyjížďky týdně. Délku přidávat po malých krocích a jen u jedné z nich.

Co musí mít kolo na silnici?

Funkční brzdy, odrazky vpředu, vzadu, na pedálech i v paprscích a za snížené viditelnosti světla.

Je elektrokolo pro začátečníka vhodné?

Ano. Často je to jediný způsob, jak někdo začne jezdit pravidelně, zvlášť v kopcovitém okolí.

Co si vzít na kratší vyjížďku?

Vodu, telefon, doklady a brašničku s duší, montpákami a pumpičkou.

Musím mít cyklistické kalhoty?

Nemusíte, ale vložka řeší otlaky lépe než měkčí sedlo. Na delší jízdy se vyplatí.

Text má informativní povahu a nenahrazuje vyšetření ani konzultaci s lékařem nebo lékárníkem. Při potížích, které se opakují nebo zhoršují, vyhledejte odbornou pomoc.