Cestování

Irsko: nejzelenější ostrov Evropy a proč jím je

Aktualizováno 31. 8. 2026

Irsko je zelené z jednoho konkrétního důvodu: prší tam po celý rok a nikdy tam pořádně nemrzne. Ta samá věc, která z něj dělá nejzelenější ostrov Evropy, je i jediné, na co je potřeba se připravit. Zbytek je pobřeží s útesy, kamenné zídky do obzoru a hudba v hospodách.

Text níž popisuje, proč je ostrov tak zelený, jak je rozdělený, co nabízí západní pobřeží, co je vápencová plošina na severozápadě, jak vypadají prehistorické památky, proč se tam jezdí vlevo a kdy má smysl přijet.

Proč je ostrov tak zelený

Kolem Irska proudí teplá oceánská voda, která zvedá zimní teploty, a zároveň ostrov leží v cestě atlantických tlakových níží. Výsledkem je mírné a vlhké klima bez výrazných výkyvů.

Tráva proto roste prakticky celý rok a pastviny zůstávají zelené i v zimě. Je to zemědělská krajina, ne divočina, a zelená barva je z velké části výsledkem pastvy.

Ostrov je rozdělený na dva státy

Většinu ostrova tvoří samostatná republika, severovýchodní část patří ke Spojenému království. Hranice je otevřená a v terénu prakticky neviditelná.

Pro cestování to znamená dvě různé měny a dvě různé mobilní sítě. Silniční značení se také liší, protože jedna část používá kilometry a druhá míle.

Západní pobřeží je hlavní cíl

Atlantická strana ostrova je členitá, s poloostrovy, zálivy a vysokými útesy. Podél ní vede vyhlídková trasa, která spojuje pobřežní silnice do jednoho dlouhého okruhu.

Nejnavštěvovanějším místem jsou útesy, které padají svisle do oceánu a táhnou se několik kilometrů. V sezoně je tam plno a nejlepší světlo je k večeru.

Poloostrovy na jihozápadě

Jihozápadní roh ostrova tvoří několik poloostrovů vybíhajících do oceánu. Každý má vlastní okružní silnici a vlastní charakter.

Nejznámější okruh je nejvytíženější a autobusy po něm jezdí jedním směrem, takže se doporučuje jet stejně. Sousední poloostrovy jsou klidnější a některým lidem se líbí víc.

Vápencová plošina na severozápadě

Na západě leží rozsáhlá oblast holého vápence rozpraskaného do pravidelných bloků. Vypadá jako měsíční krajina a je to jedno z nejneobvyklejších míst v Evropě.

Ve spárách mezi bloky rostou rostliny, které se jinde nepotkávají, protože se tam mísí alpské, středomořské a arktické druhy. Kvetou v krátkém období na jaře.

Prehistorické památky jsou starší, než čekáte

Ve východní části ostrova stojí komplex mohyl s chodbami vedoucími dovnitř, které jsou starší než egyptské pyramidy i než anglické megality. Jedna z nich je postavená tak, že do chodby vstoupí sluneční paprsek jen v krátkém období v roce.

Vstup je omezený a řídí se rezervacemi. Podobně staré stavby najdete i na maltském souostroví, jen mají úplně jinou podobu.

Kamenné zídky dělí krajinu

Pastviny jsou rozdělené zídkami z nasucho kladeného kamene, které se táhnou do obzoru. Vznikly z kamení vysbíraného z polí a jsou to statisíce kilometrů zdi.

Na západních ostrovech je hustota zídek nejvyšší a políčka mezi nimi jsou tak malá, že se v nich sotva otočí kráva. Půda na nich byla ručně navršena z písku a chaluh.

Jezdí se vlevo a silnice jsou úzké

Na obou částech ostrova se jezdí vlevo. Venkovské silnice jsou úzké, lemované živými ploty nebo zídkami a bez krajnice, takže není kam uhnout.

Průměrná rychlost je proto nízká a přejezdy trvají déle, než mapa napovídá. Obecné zásady rozebírá text o tom, jak vyrazit autem po Evropě.

Hudba v hospodách je skutečná

Tradiční hudba se v hospodách nehraje jako představení, ale jako společné hraní. Hudebníci sedí u stolu, přidávají se a odcházejí a repertoár se předává ústně.

Nejvíc se s tím potkáte na západě. Není to atrakce pro návštěvníky, i když se na ni chodí dívat, a v některých podnicích se během hraní nemluví.

Počasí se mění a nepřečkává

Rčení o čtyřech ročních obdobích za den platí i tady. Déšť přichází v přeháňkách a mezi nimi bývá jasno, takže se program nepřerušuje, jen se přizpůsobuje.

Nepromokavá vrstva a obuv, které nevadí mokro, jsou základ. Slunce navíc mezi mraky pálí víc, než by člověk čekal, takže platí i pravidla z textu o tom, co je důležité vědět o opalování.

Kdy jet

Teplá polovina roku má nejdelší den, otevřené trajekty na ostrovy a schůdné trasy. Je to hlavní sezona a na západě je v ní na nejznámějších místech plno.

Jaro je nejzelenější a na vápencové plošině kvete. Podzim má prázdné silnice a barvy. Zima je krátká na světlo a mokrá, ale hudba v hospodách je v ní autentičtější.

Srovnání oblastí

Oblast Charakter Hlavní tahák Komu sedne
Západní útesy svislé stěny padající do oceánu nejnavštěvovanější místo ostrova první návštěva, večerní světlo
Jihozápadní poloostrovy okružní silnice, členité pobřeží vyhlídkové okruhy, hory u moře cestování autem
Vápencová plošina holý rozpraskaný kámen měsíční krajina, vzácné rostliny ve spárách příroda, jarní kvetení
Západní ostrovy hustá síť zídek, malá políčka ručně navršená půda, prehistorické pevnosti kdo chce nejodlehlejší část
Východ a mohyly zemědělská nížina chodbové mohyly starší než pyramidy historie, rezervace předem
Severovýchod druhý stát, jiná měna a jednotky čedičové sloupy na pobřeží kdo přejíždí přes hranici

Co se do Irska hodí

  • Nepromokavou vrstvu, protože déšť přichází v přeháňkách celý rok.
  • Obuv, u které nevadí mokro a rašelina.
  • Ohled na jízdu vlevo a na úzké silnice bez krajnice.
  • Obě měny, pokud plánujete přejezd přes hranici.
  • Rezervaci vstupu do chodbových mohyl, kapacita je omezená.

Šest věcí, které o Irsku stojí za to vědět

  1. Zelená barva je výsledkem deště a pastvy. Tráva roste celý rok, protože je mírno a vlhko, a krajina je zemědělská, ne divoká.
  2. Ostrov je rozdělený na dva státy. Hranice je otevřená, ale liší se měna, mobilní síť i jednotky na značkách.
  3. Silnice jsou úzké a bez krajnice. Jezdí se vlevo a průměrná rychlost je nízká, přejezdy trvají déle, než mapa napovídá.
  4. Vápencová plošina vypadá jako měsíc. Holý rozpraskaný kámen, ve kterém rostou alpské, středomořské i arktické druhy.
  5. Mohyly jsou starší než pyramidy. Chodbové stavby na východě ostrova, jedna postavená na krátké období slunečního svitu do chodby.
  6. Hudba v hospodách je společné hraní. Není to představení, hudebníci se přidávají a odcházejí a repertoár se předává ústně.

Časté otázky

Proč je Irsko tak zelené?

Kolem ostrova proudí teplá oceánská voda, která zvedá zimní teploty, a zároveň leží v cestě atlantických tlakových níží. Klima je proto mírné a vlhké bez výrazných výkyvů, takže tráva roste prakticky celý rok. Zelená barva je z velké části výsledkem pastvy.

Prší v Irsku pořád?

Prší často, ale v přeháňkách, mezi kterými bývá jasno. Program se proto nepřerušuje, jen se přizpůsobuje. Nepromokavá vrstva a obuv, které nevadí mokro, jsou základní výbava.

Co je potřeba vědět o hranici?

Ostrov tvoří dva státy a hranice je otevřená a v terénu prakticky neviditelná. Liší se ale měna, mobilní síť a jednotky na dopravních značkách, protože jedna část používá kilometry a druhá míle.

Kudy vede západní pobřežní trasa?

Podél celé atlantické strany ostrova, kde spojuje pobřežní silnice do jednoho dlouhého okruhu. Nejnavštěvovanějším místem jsou útesy padající svisle do oceánu, kde je v sezoně plno a nejlepší světlo k večeru.

Co je ta vápencová plošina?

Rozsáhlá oblast holého vápence rozpraskaného do pravidelných bloků, která vypadá jako měsíční krajina. Ve spárách mezi bloky rostou alpské, středomořské a arktické druhy, které se jinde nepotkávají, a kvetou krátce na jaře.

Jak staré jsou irské mohyly?

Starší než egyptské pyramidy i než anglické megality. Jsou to chodbové mohyly na východě ostrova a jedna z nich je postavená tak, že do chodby vstoupí sluneční paprsek jen v krátkém období v roce. Vstup je omezený a řídí se rezervacemi.

Jaké jsou irské silnice?

Venkovské silnice jsou úzké, lemované živými ploty nebo kamennými zídkami a bez krajnice, takže není kam uhnout. Jezdí se vlevo. Průměrná rychlost je nízká a přejezdy trvají déle, než mapa napovídá.

Kdy je v Irsku nejlepší doba?

Teplá polovina roku má nejdelší den, otevřené trajekty na ostrovy a schůdné trasy, ale na nejznámějších místech je plno. Jaro je nejzelenější a na vápencové plošině kvete. Podzim má prázdné silnice a barvy.

Hana Sportová

Hana Sportová, šéfredaktorka

Hana Sportová vede redakci magazínu MagLife.cz, sestavuje obsahový plán a odpovídá za výslednou podobu textů. Píše hlavně o zdraví, kráse, jídle a každodenní pohodě a je autorkou většiny článků na webu.

Všechny články autora · Jak píšeme

Hana Sportová

Hana Sportová

Hana Sportová vede redakci magazínu MagLife.cz, sestavuje obsahový plán a odpovídá za výslednou podobu textů. Píše hlavně o zdraví, kráse, jídle a každodenní pohodě a je autorkou většiny článků na webu.