Zkušební doba: co v ní platí pro obě strany

Zkušební doba se bere jako formalita na začátku, přitom je to jediné období, kdy může kterákoli strana ukončit pracovní poměr prakticky ze dne na den. Právě proto se vyplatí vědět, co v ní platí a co ne. Tenhle text to popisuje.

Projdeme, k čemu zkušební doba slouží, jak se sjednává, jak dlouho trvá, co ji prodlužuje, ukončení z obou stran, co v ní neplatí, ochranu v době nemoci, zaškolení a hodnocení i to, čeho si během ní všímat.

K čemu slouží

Je to období, ve kterém si obě strany ověřují, jestli spolupráce dává smysl. Zaměstnavatel zjišťuje, jestli člověk práci zvládne, zaměstnanec zjišťuje, jestli mu prostředí a náplň vyhovují.

Z toho plyne důležitá věc, na kterou se zapomíná: zkušební doba není jen nástroj zaměstnavatele. Platí pro obě strany stejně a i zaměstnanec může poměr ukončit bez uvedení důvodu.

Pracovní poměr přitom vzniká normálně a se všemi právy. Zkušební doba neznamená nižší mzdu, jiné podmínky ani méně povinností pro zaměstnavatele.

Jak se sjednává

Musí být sjednána písemně a nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu. Dodatečné sjednání není možné, a to ani se souhlasem obou stran.

Sjednává se v pracovní smlouvě nebo v samostatné dohodě, vždy před vznikem pracovního poměru. Nesjednaná zkušební doba prostě neexistuje a poměr se od začátku řídí běžnými pravidly.

Nelze ji sjednat zpětně ani při změně druhu práce u téhož zaměstnavatele. Výjimkou jsou situace, které zákon výslovně připouští, například jmenování na vedoucí pozici.

Konkrétní délky se mění

Maximální délku zkušební doby stanoví zákoník práce a u vedoucích pozic bývá delší. Pracovní právo se novelizuje, takže se aktuální délky ověřují, ne odhadují z paměti.

Co ji prodlužuje

Zkušební doba se prodlužuje o dobu, kdy zaměstnanec nepracoval kvůli překážkám v práci nebo kvůli čerpání dovolené.

Prakticky to znamená, že týden nemoci na začátku zkušební doby ji o týden posune. Kdo si myslí, že mu zkušební doba skončila k danému datu, může se mýlit.

Nesmí ale být sjednána delší, než dovoluje zákon, a nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru u smlouvy na dobu určitou.

Ukončení ve zkušební době

Zrušit poměr může kterákoli strana, písemně a bez uvedení důvodu. Pracovní poměr končí dnem doručení, případně pozdějším dnem, který je ve zrušení uveden.

Neplatí zde výpovědní doba. To je hlavní rozdíl proti běžnému ukončení a důvod, proč je zkušební doba pro obě strany citlivé období.

Písemná forma je podmínkou. Ústní oznámení nestačí a v případě sporu se k němu nepřihlíží. Zrušení musí být druhé straně doručeno, samotné sepsání nestačí.

Co ve zkušební době neplatí

Nižší mzda než sjednaná. Zaměstnavatel nemůže platit méně s odůvodněním, že jde o zkušební dobu.

Neplatí ani vyloučení nároku na dovolenou, na stravování za stejných podmínek jako ostatní nebo na bezpečnostní vybavení. Zaměstnanec ve zkušební době má stejná práva jako kdokoli jiný.

A neplatí, že by ve zkušební době nemohl čerpat dovolenou. Nárok vzniká podle odpracované doby a čerpání se řídí dohodou se zaměstnavatelem, jako jindy.

Nemoc ve zkušební době

Zaměstnanec může být v pracovní neschopnosti a nemocenské dávky se řídí obecnými pravidly.

Zákon zároveň stanoví omezení, kdy zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době v době prvních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Konkrétní vymezení se ověřuje v aktuálním znění zákona.

Zrušení doručené po skončení téhle ochranné doby je ale platné, takže nemoc není trvalá ochrana.

Zaškolení a hodnocení

Dobré firmy mají zaškolení naplánované a průběžně dávají zpětnou vazbu. Kde se to neděje, vyplatí se si o schůzku říct sám, ideálně po prvním měsíci.

Ptejte se konkrétně: co jde dobře, co se má zlepšit a jestli je něco, co brání tomu, aby spolupráce pokračovala. Odpověď dostanete dřív, než přijde překvapení.

Vlastní poznámky z prvních týdnů se hodí i zpětně. Zapisujte si, co jste převzali a co se naučili, protože právě to se pak hodí při hodnocení.

Čeho si všímat

Zkušební doba slouží i vám. Sledujte, jestli odpovídá realita tomu, co bylo slíbeno u pohovoru, tedy náplň práce, rozsah, kolektiv a možnost učit se.

Varovné signály jsou konkrétní: práce mimo sjednaný druh práce, systematické přesčasy bez domluvy, chybějící zaškolení a mlžení kolem odměňování.

Když prostředí nesedí, je zkušební doba nejlevnější okamžik na odchod. Pozdější odchod stojí výpovědní dobu a delší mezeru v životopise. Rozdíl mezi běžnou zátěží a dlouhodobým přetížením popisuje text o tom, jak vzniká syndrom vyhoření.

Sedm věcí o zkušební době

1. Jen písemně a před nástupem. Dodatečně ji sjednat nelze.
2. Platí pro obě strany. Odejít může i zaměstnanec.
3. Bez výpovědní doby. Poměr končí doručením zrušení.
4. Prodlužuje se o překážky. Nemoc i dovolená ji posunou.
5. Mzda je stejná. Nižší odměna kvůli zkušební době neexistuje.
6. Nemoc chrání jen omezeně. A jen po vymezenou dobu.
7. Říct si o zpětnou vazbu. Nejpozději po prvním měsíci.

Časté otázky

Musí být zkušební doba písemně?

Musí, a nejpozději v den sjednaný jako den nástupu. Dodatečné sjednání není možné ani se souhlasem obou stran. Nesjednaná zkušební doba jednoduše neexistuje.

Můžu ve zkušební době odejít i já?

Můžete, písemně a bez uvedení důvodu. Zkušební doba platí pro obě strany stejně a je to nejlevnější okamžik na odchod, pokud prostředí nesedí.

Platí ve zkušební době výpovědní doba?

Neplatí. Pracovní poměr končí dnem doručení písemného zrušení, případně pozdějším dnem, který je v něm uveden. To je hlavní rozdíl proti běžnému ukončení.

Prodlužuje nemoc zkušební dobu?

Ano. Zkušební doba se prodlužuje o dobu, kdy zaměstnanec nepracoval kvůli překážkám v práci nebo kvůli dovolené. Týden nemoci ji tedy o týden posune.

Můžu mít ve zkušební době nižší mzdu?

Nemůžete. Zaměstnavatel nesmí platit méně s odůvodněním, že jde o zkušební dobu. Zaměstnanec má stejná práva jako kdokoli jiný, včetně nároku na dovolenou.

Chrání mě nemoc před zrušením?

Jen omezeně. Zákon vymezuje dobu, kdy zaměstnavatel nesmí ve zkušební době poměr zrušit v souvislosti s dočasnou pracovní neschopností. Po jejím uplynutí je zrušení platné.

Kdy si říct o zpětnou vazbu?

Nejpozději po prvním měsíci, pokud ji firma sama nedává. Ptejte se konkrétně, co jde dobře, co zlepšit a jestli něco brání tomu, aby spolupráce pokračovala.