Borelióza: příznaky, stadia a jak odstranit klíště

Borelióza po klíštěti: jak vypadá putující skvrna, jaká má nemoc stadia, čím se liší od encefalitidy, jak vyndat klíště a kdy k lékaři.

Aktualizováno 5. 11. 2026

Borelióza je bakteriální infekce, kterou člověk dostane od přisátého klíštěte, a jejím nejčastějším prvním příznakem je červená skvrna, která se během dnů až týdnů zvětšuje kolem místa přisátí. Často ji provázejí únava, bolest hlavy nebo zvýšená teplota, tedy obtíže podobné chřipce bez rýmy a kašle. Lymská nemoc se dobře léčí antibiotiky, pokud se zachytí včas. Neléčená se může rozšířit do nervů, kloubů a vzácně i do srdce. Očkování proti ní u lidí neexistuje.

Ve zkratce

  • Původcem jsou bakterie komplexu Borrelia burgdorferi, v Česku je přenáší hlavně klíště obecné.
  • Podle SZÚ musí být klíště přisáté zhruba 24 hodin, než bakterie přenese, a s délkou sání riziko roste.
  • Typická skvrna erythema migrans se objevuje asi 2 až 30 dní po přisátí, nebolí a postupně se rozšiřuje.
  • Drobné zarudnutí do 5 cm, které do 2 až 3 dnů zmizí a nezvětšuje se, příznakem nákazy není.
  • Klíště se neotáčí, ale vyviklává ze strany na stranu, místo se před vyjmutím i po něm dezinfikuje.
  • Očkování proti klíšťové encefalitidě před lymskou nemocí nechrání, vakcína proti ní u lidí není.

Co je lymská nemoc a jak se přenáší

Lymská nemoc, odborně lymeská borrelióza, je infekční onemocnění vyvolané spirálovitými bakteriemi komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato, v Evropě hlavně druhy B. afzelii a B. garinii. Člověk se nakazí po přisátí infikovaného klíštěte, u nás klíštěte obecného (Ixodes ricinus). Bakterie v přírodě kolují mezi drobnými savci, ptáky a plazy a člověk je pro ně jen náhodným hostitelem. Ze člověka na člověka se nemoc nepřenáší, popsán je jen přenos z matky na plod.

Proč záleží na každé hodině

Bakterie nejsou v klíštěti připravené ke vstupu do kůže hned po přisátí. Státní zdravotní ústav na portálu NZIP uvádí, že klíště musí být přisáté alespoň 24 hodin a riziko přenosu s délkou sání roste. Proto má včasné odstranění takový význam: klíště, které najdete večer po výletě, má mnohem menší šanci nákazu předat než to, které na těle zůstane několik dní. Infekci přenášejí hlavně nymfy a dospělá klíšťata, larvy jen vzácně.

Kde se klíšťata vyskytují

Podle NZIP je infikováno zhruba 10 % nymf a přes 20 % dospělých klíšťat. Nejvíc jich žije ve vlhčích smíšených a listnatých porostech a na okrajích lesů, ale také v městských lesoparcích a zahradách. Vystupují do nadmořských výšek kolem 1 200 metrů, takže se jim nevyhnete ani na horách. Pozornost se tedy hodí stejně na procházce v parku, při práci na zahradě i na výletě, ať už plánujete výlety v okolí Prahy, nebo delší pobyt v lesích.

Borelióza: příznaky podle stadií

Příznaky lymské nemoci se rozdělují do tří stadií, která na sebe mohou navazovat, ale nemusí. Časné lokalizované stadium přichází během dnů až týdnů, časné diseminované během týdnů až měsíců a pozdní během měsíců až let. Inkubační doba je podle NZIP obvykle 3 až 32 dní. Část infekcí probíhá skrytě, bez skvrny i bez potíží, a projeví se až v dalším stadiu. Proto je dobré si datum přisátí klíštěte zapsat.

Erythema migrans: putující skvrna

Erythema migrans je červená skvrna, která se objevuje asi 2 až 30 dní po přisátí a postupně se rozšiřuje z místa, kde klíště sálo. Mívá průměr několika centimetrů a uprostřed často bledne, takže připomíná prstenec. Není nápadně vyvýšená ani bolestivá, a proto ji lidé snadno přehlédnou, zvlášť na místech, kam sami nevidí. Neléčená může vydržet i několik měsíců. Někdy se objeví i více skvrn najednou.

Chřipkové obtíže bez rýmy

Skvrnu mohou doprovázet celkové příznaky, které připomínají chřipku bez výraznějších dýchacích potíží. NZIP jmenuje bolest hlavy, zduření mízních uzlin, zvýšenou teplotu a únavu, ministerstvo zdravotnictví zmiňuje také malátnost a bolesti kloubů. Tyhle obtíže samy o sobě nákazu neprokazují, protože je má spousta běžných virových infekcí. Pokud se ale objeví v týdnech po přisátí klíštěte, je to důvod lékaři o klíštěti říct.

Lymfocytom a další kožní projevy

Asi u 5 % nemocných se v časném diseminovaném stadiu objeví borreliový lymfocytom. Je to červenofialové, lesklé, měkké a nebolestivé zduření o velikosti milimetrů až centimetrů, nejčastěji na ušním lalůčku, v podpaží, na nose, na bradavce nebo na šourku. V pozdním stadiu se může rozvinout chronický zánět kůže končetin zvaný acrodermatitis chronica atrophicans, při kterém kůže postupně tenčí. Kožní projevy se podle NZIP mohou objevit v kterémkoli stadiu nemoci.

Nervy, klouby a srdce

Nejčastější komplikací je neuroborrelióza, tedy postižení nervového systému. Projevit se může například obrnou lícního nervu, kdy jedna polovina obličeje přestane poslouchat, nebo zánětem mozkových blan a mozku. V Evropě se podle NZIP rozvine asi u 10 až 40 % lidí po neléčené skvrně. Klouby bolí nejprve putovně, v pozdním stadiu se zanítí obvykle jeden velký kloub, nejčastěji koleno, s otokem a výpotkem. Nejde o běžnou ztuhlost, kterou zlepší pohyblivost kloubů a protahování, ale o zánět, který patří k lékaři. Vzácně jsou zasaženy srdce, kde vznikají poruchy rytmu, a oči.

Rozdíl mezi boreliózou a klíšťovou encefalitidou

Lymskou nemoc vyvolávají bakterie a léčí se antibiotiky, kdežto klíšťová encefalitida je virové onemocnění, na které specifický lék neexistuje. Obě přenáší stejné klíště, často se proto zaměňují. Zásadní rozdíl je v prevenci: proti encefalitidě se lze očkovat, proti lymské nemoci ne. Ministerstvo zdravotnictví výslovně upozorňuje, že vakcína proti klíšťové encefalitidě na boreliózu ani na jiné nemoci přenášené klíšťaty nechrání.

Lymská nemoc Klíšťová encefalitida
Původce bakterie komplexu Borrelia burgdorferi virus ze skupiny flavivirů
Inkubační doba obvykle 3 až 32 dní obvykle 7 až 14 dní
Typický první projev zvětšující se červená skvrna, únava, bolest hlavy horečka a chřipkové obtíže, pak volné období
Co může postihnout kůži, nervy, klouby, vzácně srdce a oči mozkové blány, mozek a míchu
Přenos jinak než klíštětem z matky na plod i nepasterizovaným mlékem a sýry
Léčba antibiotika jen léčba příznaků
Očkování neexistuje ano, základní schéma má tři dávky

Jak probíhá klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida mívá dvě fáze. Podle NZIP nejprve přijdou na 2 až 7 dní chřipkové obtíže s teplotou, únavou a bolestmi svalů, potom následuje 4 až 10 dní bez potíží a u části lidí druhá fáze se zánětem mozkových blan nebo mozku. Skvrna kolem místa přisátí k ní nepatří. Očkování tvoří tři dávky, první přeočkování přichází za tři roky a další po pěti letech.

Jak správně odstranit klíště

Klíště odstraňte co nejdřív, jakmile ho objevíte, a nečekejte, až se samo pustí. Státní zdravotní ústav doporučuje místo přisátí nejprve dezinfikovat jodem nebo jiným dezinfekčním prostředkem. Potom klíště navlhčenou žínkou nebo ručníkem jemně viklejte ze strany na stranu, obvykle 2 až 3 minuty, dokud se neuvolní. Když je potřeba, opatrně ho podeberte měkkou pinzetou. Použít můžete i plastovou kartu se zářezy podle velikosti klíštěte.

Čemu se vyhnout

Klíštětem neotáčejte. Podle NZIP se při otáčení může utrhnout přední část a zůstat v kůži, kde způsobí dlouho trvající zatvrdlinu nebo lehký zánět. Klíště také nemačkejte a nerozdrcujte, zachází se s ním jako s potenciálně infekčním materiálem. Holýma rukama na něj raději nesahejte, chraňte se rukavicemi nebo ubrouskem. Po vyjmutí místo znovu dezinfikujte, klíště zabalte do papíru a spalte na nehořlavém podkladu.

Kdy jít k lékaři po přisátí klíštěte

K lékaři jděte neprodleně, pokud se do tří týdnů od přisátí kolem místa zvětšuje zarudlá skvrna, často se světlejším středem, nebo pokud máte zvýšenou teplotu, chřipkové obtíže či nezvyklou únavu. NZIP doporučuje lékaře o přisátí klíštěte rovnou informovat. Samotné přisáté klíště bez potíží důvodem k návštěvě není. Sledujte ale místo přisátí tři týdny a pomůže, když si den přisátí poznamenáte do telefonu nebo kalendáře.

Zarudnutí, které příznakem není

Hned po odstranění klíštěte bývá kolem místa přisátí drobné zarudnutí. Podle Státního zdravotního ústavu měří obvykle do 5 cm, vydrží 2 až 3 dny a nezvětšuje se. Je to reakce kůže na kousnutí, ne projev nákazy. Rozhodující je vývoj: skvrna, která se po několika dnech objeví znovu nebo se dál rozšiřuje, už je důvodem k vyšetření.

Jak se nemoc léčí

Lymská nemoc je léčitelná a ministerstvo zdravotnictví zdůrazňuje, že pro úspěšnou léčbu rozhoduje včasná diagnóza a rychlé nasazení antibiotik. Jaký lék a na jak dlouho, určuje lékař podle stadia a projevů. NZIP upozorňuje, že samotné protilátky v krvi ještě nemoc neznamenají a opakovaná antibiotická léčba nemá smysl. Prodělaná nákaza navíc nechrání natrvalo, protože imunita vzniká jen proti konkrétnímu podtypu bakterie.

Prevence: jak se klíšťatům vyhnout

Nejúčinnější prevence spočívá v tom, aby se klíště nepřisálo, a když už ano, aby se našlo co nejdřív. Na výlet si vezměte dlouhé kalhoty ze světlé a hladké látky, na které je klíště dobře vidět. Nohavice můžete zastrčit do ponožek a obout uzavřenou obuv. Držte se cest, nesedejte ani nelehejte do trávy a občas zkontrolujte spodní část nohou. Platí to na procházce za městem stejně jako když vyrazíte na Šumavu do lesů nebo do zalesněných Beskyd.

Repelent a prohlídka těla

Repelent noste hlavně na oblečení a na dolní část nohou. NZIP upozorňuje, že když přípravek uvádí účinnost proti komárům, u klíšťat počítejte zhruba s polovinou. Po návratu se pečlivě prohlédněte, nejlépe s pomocí druhého člověka. Larvy měří asi 0,8 mm a nymfy asi 1,2 mm, snadno je přehlédnete. Sprcha ani žínka nestačí, klíště může po těle lézt i několik hodin, proto prohlídku zopakujte ráno.

Sedm zásad po návratu z přírody

  1. Oblečení svlékněte a vytřepejte.
  2. Prohlédněte podkolenní jamky, třísla, podpaží, místo za ušima a intimní partie.
  3. U dětí projděte i vlasy a pokožku hlavy.
  4. Prohlídku zopakujte druhý den ráno.
  5. Přisáté klíště odstraňte hned, místo předtím i potom dezinfikujte.
  6. Datum přisátí si zapište a místo sledujte tři týdny.
  7. Při zvětšující se skvrně, teplotě nebo únavě jděte k lékaři a řekněte mu o klíštěti.

Při práci na zahradě a v přírodě se vyhněte také porostům invazních rostlin jako bolševník, jejichž šťáva na slunci popaluje kůži.

Časté otázky

Jaké má borelióza příznaky na začátku?

Nejtypičtější je červená skvrna, která se 2 až 30 dní po přisátí objeví kolem místa kousnutí a postupně se zvětšuje, uprostřed často bledne. Může ji provázet únava, bolest hlavy, zvýšená teplota nebo zduřelé uzliny. Část nákaz ale začíná bez skvrny, proto po přisátí sledujte i celkové obtíže.

Za jak dlouho po přisátí klíštěte hrozí nákaza boreliózou?

Podle Státního zdravotního ústavu musí být klíště přisáté alespoň 24 hodin, než bakterie přenese. Riziko pak roste s každou další hodinou sání. Proto se vyplatí prohlédnout se hned po návratu z přírody a znovu ráno a klíště odstranit, jakmile ho najdete.

Jak poznám běžné zarudnutí po klíštěti od boreliózy?

Běžné zarudnutí po kousnutí měří obvykle do 5 cm, zmizí do 2 až 3 dnů a nezvětšuje se. Skvrna při lymské nemoci se naopak objevuje s odstupem dnů až týdnů a dál se rozšiřuje. Když si nejste jistí, místo fotografujte a porovnávejte, rozdíl bývá za pár dní zřetelný.

Existuje proti borelióze očkování?

Ne, očkování proti lymské nemoci u lidí neexistuje a v Evropské unii žádná vakcína dostupná není. Očkovat se lze jen proti klíšťové encefalitidě, která ale před boreliózou nechrání. Jedinou ochranou tak zůstává vyhýbat se přisátí klíštěte a rychle ho odstranit.

Mám jít k lékaři, když jsem si vytáhl klíště?

Samotné přisáté klíště bez potíží důvodem k návštěvě lékaře není. Místo přisátí ale sledujte tři týdny. Pokud se skvrna zvětšuje nebo se objeví teplota, chřipkové obtíže či únava, jděte k lékaři neprodleně a řekněte mu, kdy vás klíště kouslo.

Je lymská nemoc nakažlivá pro ostatní lidi?

Ne, z člověka na člověka se lymská nemoc nepřenáší, a to ani běžným kontaktem v rodině. Popsaný je jen přenos z matky na plod v těhotenství. Těhotné, které si všimnou skvrny nebo jiných obtíží po přisátí klíštěte, by proto měly svého lékaře informovat co nejdřív.

Zdroje

Hana Sportová

Hana Sportová, šéfredaktorka

Hana Sportová vede redakci magazínu MagLife.cz, sestavuje obsahový plán a odpovídá za výslednou podobu textů. Píše hlavně o zdraví, kráse, jídle a každodenní pohodě a je autorkou většiny článků na webu.

Všechny články autora · Jak píšeme

Text má informativní povahu a nenahrazuje vyšetření ani konzultaci s lékařem nebo lékárníkem. Při potížích, které se opakují nebo zhoršují, vyhledejte odbornou pomoc.